ÚTERÝ 2/3
,,Copak?? Brácha tě dostatečně neutahal???´´ ozvalo se z křesla, sotva sem vešla do obýváku.
,,Poslouchal si snad za dveřma??´´ vyjekla sem a bylo mi jasný, že všechno je na správný cestě.
,,To sem ani nemusel, hlasivky zrovna nešetříte…´´ ušklíbnul se Bill, vstal z křesla a šel směrem ke mně.
,,Nikdy bych do tebe neřek že si až taková…´´,,Co???´´ skočila sem mu do řeči a hrdě sem se na něj podívala.
,,Kráva…´´ dořekl to a já myslela, že mu jednu vrazim.
,,Kreténe…´´ nenechala sem si to líbit.
,,Co si o sobě myslíš??´´ vyjel na mě Bill.
,,Já??? Vůbec nic ty….Nenávidim tě…´´ prskla sem, protože mě zas absolutně nasral. Tady to ani nejde říct slušnějc.
,,Co??´´ vyjeknul a chytil mě za loket. Všimla sem si, že Tom to celý zaujatě pozoroval ode dveří.
,,Já tebe taky….´´ chytnul mě a držel vší silou.
,,Debile…Okamžitě mě pusť..´´ škubala sem sebou co to šlo, ale jeho stisk nepovolil.
,,Ty seš tak…´´ spustil znova Bill, ale místo toho aby pokračoval na mě čuměl a nevidal ze sebe ani hlásku.
,,Co??´´ zvedla sem obočí a čekala co z něj zas vypadne. Místo odpovědi se naklonil a pokusil se mi narvat jazyk do krku.
,,Huso jedna pitomá…´´ tituloval mě uprostřed líbání.
,,Drž hubu…´´ oplatila sem mu to a omatala mu ruce kolem krku.
,,Já nechtěl…promiň…´´ omlouval se mi, když sme se od sebe odlepili.
,,Já taky ne…Věř mi já s Tomem ne to...no jen tenkrát a…´´ slušně sem se do toho zamotala.
,,Neřeš…Půjdem ke mně??´´ mávnul nad tím rukou a táhnul mě ke dveřím. Ve který sme se ovšem srazili s Lisou.
,,Co?? Můžeš mi to vysvětlit Bille??´´ ach bože jak já nenávidim ten její jedák.
,,No…ehm…´´ zakoktal se a já se na něj zvědavě podívala, co k tomu jako řekne.
,,No??´´ pobídla sem ho, protože už podezřele dlouho držel hubu.
,,Sorry Lisi…´´ pokrčil ramenama a chtěl mě odtáhnout k sobě do ložnice, aby sme pokračovali tam, kde sme před chvilkou skončili. To sme ovšem nevěděli, že Lisa ude chtít ztropit děsnou scénu. Tss jakmo by jí to nebylo už dááávo jasný.
,,Jééé ahoj Lisi…Víš jak rád tě tady vidim???´´ najednou se tam objevil Tom a táhnul Lisu do obýváku.
,,Tak na co sakra ještě čekáte??´´ prsknul a protočil panenky.
,,Dík brácha…´´ usmál se Bill a já na něj jen děkovně kývla.
,,S tou Lisou já…´´ začal Bill, když sme se konečně dobrali do jeho pokoje a já poctivě zamkla dveře.
,,Já vim…Dělal si to jen abych žárlila…´´ usmála sem se.
,,Jak to víš??´´ nechápavě se na mě podíval.
,,Znám tě dost dlouho na to, aby mi to došlo a navíc… Zapomněl si, že máš dost ukecanýho bráchu…´´ ušklíbla sem se.
,,Takže všechno dobrý??´´ tázavě se na mě podíval.
,,Myslim že jo…´´ omotala sem mu ruce kolem krku a dál už nás nic nezajímalo.
,,Hele…Jak myslíš že je na tom brácha??´´ zeptal se mě, asi po hodině Bill, když sme skončili s jistou únavnou a usmiřovací činností a leželi sme vedle sebe v jeho posteli.
,,Bídně…´´ odpověděla sem stručně a myslim že to jediný slovo mluvilo za všechno.
Oblíkli sme se a šli sme okouknout, co se děje dole.
,,No a víš, já mám doma pejska, on je moc hodnej, ale strašně slintá…´´ zaslechli sme ode dveří a nějak se nám nechtělo věřit, že tam Tom opravdu sedí s Lisou a poslouchá fascinujicí příběhy o jejím psím miláčkovi.
A opravdu…Tom seděl v gauči, co nejdál od ní a lhostejně si hrál s telefonem. ,,Jo jo…´´ tak zněla Tomova nejčastější odpověď.
,,Jééé vy už ste tady…Tak jdeme…Sorry Liso, ale budeš muset jít…Už máme nějaký plány…´´ řekl Tom a vyprovodil ji ze dveří.
,,Ta holka je normální…Co to kecám ona je normálně nenormální…Dy´t je upe blbá…´´ Tom se zhroutil na zem, sotva se za Lisou zabouchli dveře.
,,To ste to museli to…no tak dlouho??´´vyčítavě se na nás podíval.
,,Tak sorry…Ale dlužils mi to..´´ usmála sem se a pomohla mu vstát.
,,Sorry brácha..Choval sem se jak idiot…´´ probíhalo usmiřování Billa a Toma.
,,Tak co budeme dělat??´´ padla obvyklá otázka a všichni se zamysleli.
,,Já nevim jak vy jo..´´ ozval se Tom, ,,ale já nemáám páru…´´ dokončil svoji řeč a moje naděje na zábavný program klesla k bodu mrazu.