,,Bille....já tě varuju...vrať mi tu peřinu,protože tohle nemusí dobře dopadnout" zvedla jsem prst a stála na postely a zaumula jsem postoj bojovníka ,,Pche..tak to určitě...já se chc taky vyspat" dupnul si Bill a měl ji kolem sebe pořád odmotanou ,,Billeeee...to neznamená že sem tě přestala mlátit a urážet,že to nemusím začít dělat znova" začly mi cukat koutky a Bullovi taky. ,,Hele zachránil jsem tě tak se mi musíš odvděčit" vyplázl na mě jazyk ,,Dobře dohodne mse jinak,ale vrať mi peřinu" ,,Nikdy" začal se smát...Tak jsem se naštvala a skočila jsem na něj za zadu a povalila ho na zem. ,,Já ti říkala,že to nemusí dobře dopadnout" smála jsem se štípala ho do žeber. Bill začal ječet jak ženská až jsem se divila že na nás nikdo nevlítnul. Najednou (i když nechtěne) sem ucítila takocou ránu,že jsem Billa přestala štípat a plácla sebou na podlahu. Abych vám to upřesnila. Bill se snažil mě převrátit,ale trefil mě kolenem rovnou do obličeje. Ale že to nebyla malá šlupka. Zatmělo se mi před očima a zůstala jsem ležet. I když jsem byla trochu při vědomí a trochu ne,pořád jsem vnímala tu hroznou bolest. Bill kolem sebe pořád máchal rukama,ale když zjistil co udělal,vyděšeně se posadil. ,,trisho! Trisho,seš živá???" přisednul ke mně a vyděšeně mě obrátil na záda. ,,Au" vypadlo ze mě jenom ale to už sem cejtila,že mi teče z nosu krev. ,,ježiši..já...promiň,nechtěl jsem ti dát takovou ránu...ježiš..co mám dělat?? kam mám skočit??? bolí tě to hodně?? mluv!" začal plašit ,,Ježiiiš...sem v pohodě akorát jsem právě viděla všech deset svatých.....a asi mi teče krev" šáhla jsem si na nos a prijela mi hrozná bolest a zároven mi na ruce zůstala krev ,,Fakt promin,moment vydrž,dojdu pro......prostě pro...kapesník" vylítnull z pokoje jako střela. J8 tam furt ležela.... i když v bolestech ale přišlo mi to hrozně vtipný....tak co jsem jinýho udělala než jsem se začla smát. Bill za chvilku přiletěl z hadrem v ruce a když mě viděl se smát tak na ně necápavě zíral. ,,hej...tak já tě málem přizabiju,ty mi to málem omdlíš a tobě to přijde vtipný??" založil si ruce v bok ale já se smála dál. Přisedl si ke mně a začal mě ošetrovat. Po chvilce už žádná krev netekla akorát ručník byl celej krvavej..a ještě trošku krve na zemi. Jinak to byl ocelkem v pohodě. ,,Můžeš vstát??" strachoval se ,,jooo v klidu" odbyla jsem ho,stoupla si,jenže se mi šiška zamotala a já padala. Naštěstí Bill byl rychlejší a stačil mě zachytit ,,Tak dneska sem se porval já,mám modřiny na xichtě a ještě ti rozbiju nos a tobě se chce furt padat" usmál se na mě když mě držel ,,Sem prostě jiná" začla jsem se smmát a Bill semnou. ,,Nepůjdem už radši spát?" zeptala jsem se ho když mě pořád držel ,,JO tak jo.....a jestli chceš....tady máš tu peřinu" hned byl na mě jak beránek ,,Ne to je dobrý..nějak se podělíme" řekla jsem a po čtyřech se doplazial k postely. Lehla jsem si,Bill mě přikryl a pak si lehnul vedle mě. Mě bolela tak hlava,že jsem byla ráda,že ležím ,,Dobrou" řekl ještě Bill. Něco
jsem zamlumlala a během chvíle usnula. Tak kráásně se mi spalo. Jenže hned ráno mě ze spaní probudil něčí křik. Pomalu rozlepím jedno oko,pak druhý a kouknu se odkad ten křik jde. Ve dveřích stojí Sisi s vyděšeným pohledem,kouká na mě,na Billa...no a nakonec zůstane blbě čumět na tu krev na zemi...a ten celej rušník od krve tam samozřemě zůstal taky ležet. Rozhlídla jsem se v jaký pozici spíme a taky jsem se dost udivila. Bill se pomalu začal probouzet.