Dítě pasťáku....16
9. prosinec 2009 | 11.19 |
16.díl
Můj pokus o maskování ale nedopadnul podle mých představ.,,Suzie??Můžu??´´ptal se Bill a už by to bylo hodně nápadný,kdybych neodpovídala,nebo řekla ne.Jenom sem kývla a napila se kafe.,,Kde je Gustav??´´ptala sem se neutrálním tónem hlasu.,,Nooo vlastně…Sem nějak odposlouchával váš hovor…A prostě sem se s tebou chtěl sejít,tak mě Gustav poslal sem…´´řekl Bill.,,Aha…´´řekla sem jakoby naštvaně.,,Suzie já…´´začal Bill.,,nejsem Suzie jasný…´´řekla sem tvrdě.,,Promiň já…Pamatuju si tě jako Suzie a…byla si úplně jiná…Strašně si se změnila..´´řekl Bill jako by si myslel že mě tím obměkčí…Strašně sem chtěla aby mě objal nebo něco,ale vím,že tady sou jenom na chvilku,pak zas odjedou a já budu znova v těch depkách.
,,Proč si taková?proč nemůžeš bejt usměvavá jako předtím??´´ptal se Bill a já začínala mít pocit že je mu to fakt líto…
,,Proč ses chtěl sejít??´´vypadlo ze mě ani nevim jak.
,,protože sem se ti chtěl omluvit…Jak sme se viděli naposled tak…Sem to přehnal,měl sem vztek že si mi lhala a…Myslel sem že holka,do který sem se zamiloval je úplně někdo jinej…Ještě ten den sem se za tebou vrátil,ale nikdo tam nebyl,šel sem za Gustavem,ale ten mi řekl že si odešla…Myslel sem že umřu,hledal sem tě všude…´´ vyprávěl Bill a spustila se mu slza…
Nekoukej na něj ne…poroučela sem si jak to šlo,ale tělo mě neposlouchalo.,,ty si mě hledal??´´ptala sem se už milým a lítostivým tónem…Bill jenom přikývnul.,,Dneska,když sem tě zahlíd,byl sem si jistej že si to ty…Tom se semnou hádal,že ne…Vypadáš úplně jinak a výraz,oči i úsměv máš stejnej…´´řekl Bill a natáhnul ruku,aby mě mohl pohladit.Já sem ale ucukla…
,,Já nevim jestli to byl nejlepší nápad sem chodit Bille…Trvalo mi hrozně dlouho než sem na tebe zapomněla a teď když seš tady…Je všechno zpátky a vy ste tady jenom na chvilku ,pak zas odjedete a já na tom budu pak stejně jako předtím…A to já nechci…´´řekla sem mu.
,,Ty si…Co všechno zpátky??´´udiveně se na mě podíval.,,byla sem do tebe strašně zamilovaná,ale pak…Tom za mnou přišel a…Zbytek už znáš…Ste tady stejně jenom na chvilku,pak odjedete a já už se v tom znova máchat nechci…´´řekla sem. ,,tak pojedeš s náma…Můžeš bydlet u mě…Nic ti nebude chybět…´´fakt to vypadalo že na tom Billovi hodně záleží.,,To nejde,teď sem tady,mám práci a sem fakt ráda za to co mám…A tom..´´,,Kašlu na Toma…´´skočil mi do řeči Bill.,,A co by tomu řekli tvoji rodiče,kdyby sis přived domů někoho jako sem já…´´rozmlouvala sem mu to.,,Co??Si přece normální holka,to že na tebe něco shodili,to přece nic neznamená…Pomůžu ti a očistíme tvoje jméno a…´´,,Ne…Do toho se prosím nepleť…Sice sem nic neudělala,ale myslim že je lepší,když si žiju takhle po svým…Nechci aby někdo řešil moje problémy…Už musim jít…´´řekla sem a šla zaplatit…,,Počkej víš co děláme my??´´ptal se Bill a táhnul mě pryč…,,Co blbneš??Nemáme zaplaceno…´´,,pssst…´´on mě normálně donutil zdrhnout bez placení…,,Prosim tě…´´odfrknul si,když sme byli v bezpečný vzdálenosti od cukrošky,ale v nebezpečný vzdálenosti od sebe…
,,Sem strašně rád že sem tě našel…´´řekl Bill a pohladil mě po tváři…Ruka mu sjela a chytil mě kolem pasu.,,Nedělej to Bille prosím…´´zkoušela sem to,ale nechtěla sem mu v ničem zabránit…Bill se jenom lehce usmál,naklonil se ke mně a políbil mě a já se nechala.M´Věděla sem že toho budu litovat,ale proč sem si teď měla upírat to,po čem sem tak dlouho toužila a teď když to mám,tak tomu musim říct ne??Ani náhodou,i když je to jenom na chvilku,užiju si toho dokud můžu…