,,Jste v pořádku??´´ptal se starostlivě ten páprda z Popcornu.Ale mě to rozchechtalo ještě víc…,,vy-vypadám na to snada??´´řezala sem se a čmuchala k podkolenkám,který měla Janiczka až u kotníků.,,Ty vole fuj…´´radši sem vstala co bych musela permanentně nosit plynovou maasku…Tý smrděj nohy víc než Billovi a to je co říct,když jemu se nohy pařej v těch špičatejch botách.
,,Můžeme začít s rozhovorem??´´ujišťoval se a obě sme zběsile přikyvovali.
,,tak čím začneme…´hrabal se v papírech.
,,Co třeba otázkou??´´zeptala sem se chytře,ale vysloužila sem si jenom pohrdavej pohled.
,,Tak ste začínající hudební hvězdičky…Obáváte se konkurence??´´jaj tak blbější otázku si vymyslet nemohl.Slova se automaticky ujala Janiczka.,,Mno my se nepovažujeme za nějaké hvězdičky…A proto se nemusíme bát konkurence,stejně tak nechceme konkurovat někomu jinýmu.Jestli se prosadíme nebo ne záleží jenom na lidech…Rozhodně nechceme bejt komerční kapela s příšernou muzikou,kterou drží nad zemí jenom fanoušci…´´jaj to byl vodopád slov.Až sem se divila,kde se to v tý Janiczce vzalo.
,,Máte na mysli nějakou určitou kapelu??´´nevim proč,ale při týhle otázce civěl na mě.,,Ne to ne,jenom konstatujeme…´´řekla sem s klidem…
,,Jaké jsou vaše plány do budoucna??´´ptal se dál a snažil se ignorovat naše přiotrávený xichtíky.,,Teď momentálně nemáme čas něco plánovat.Našim snem bylo mít dobrýho manažera a natočit ucházející desku…Obojí máme a obě sme dosti spontání na to,aby sme to nechali náhodě…´´řekla Janiczka a dědula horlivě zapisoval každý slovo.
,,Ještě k tomu manažerovi…Veřejnost už ví že váš manažer je David Jost,ale je to zároveň manažer Tokio Hotel…Budete propagovat i stejný styl???´´jaj tak tím mě dopálil.,,S Tokio Hotel máme stejného jenom manažera…Naše styly sou upe odlišné…Nechceme být jenom idolem teenagerů…Sme čistě rocková kapela jasný…´´jako upe nasraně sem vykrkla odpověď.
Pár posledních otázek se týkalo naší desky…Ptal se znamenají naše texty a podobný blbosti..
,,Změnil se váš život nějaka příchodem do společnosti kabelů a prosklených místností??´´chvilku mi trvalo než sem tu otázku,už sem se chystala odpovědět,ale…,,Broučku tady si,všude sem tě hledal…Představ si,že sem sehnal pelíšek v úžasným hotýlku pro nás dva…Je…Ahoj…´´zarazil se Bill,když zbliknul že tam nesedim jenom s Janiczkou…Heh mno super,tak to vyjde nejenom v Bravu,ale i v Popcornu…A ještě ke všemu titulek : ,,Bill Kaulitz zlitej jak doga…´´ no není to úžasný…
,,Ehm…Myslím že bych měl ještě jednu otázku….´´žekl páprda a pozoroval Billa.
,,Bill…Bill Kaulitz…´´jaj zlato se málem neudrželo na nohou jak prudce mu podalu packu.
,,Ehm…Popcorn…´´řekl ten chlápak a ukazoval mi visačku.,,Solenej co sladkej…Ne já už vim…kukuřicovej že jo…´´culil se Bill a reportér už nevěděl co říct…,,Mno tak vám děkuji…Určitě to nebyl poslední rozhovor s časopisem Popcorn…Příště nashle…´´mávnul nám a zmiznul za balónkama.
,,Tak jak ste to zvládli???´´ptal se David,jenom co k nám naklusal…,,heh poravdě??´´ušklíbla se Janiczka a jemu ztuhnul úsměv…,,Mno když to tam vezmem,kolem a kolem…nebejt toho že sem se málem zadusila smradem z ponožek mýho dvojčete,že sem se málem přiškrtila na tkaničkách od jejích bot a že Bill si hrál na Bonda…vyšlo všechno dobře…=)´´usmála sem se.,,Heh kdybych nebyl na mol…Asi bych vás zabil…´´zazubil se Dave a odešel si pro pití…,,Košiško,půjdeme spinkat…´´spadla mi Billova hlava do klína.,,Jani,hele my asi půjdem…Dojdeš domů sama,co,půjdeš s náma??´´ptala sem se Janiczky,která hypnotizovala Toma,kterýho teď Georg presvědčoval že je Harry Potter a že Tomovi narostl prasečí ocásek.,,NN běžte sami,já pak dojdu…´´řekla Janiczka a pomohla mi Billa postavit na nohy.,,Láškoooo…´´žamumlal Bill.,,Tak deme brouku….´´řekla sem a táhla sem ho ze dveří.Cesta mi nikdy netrvala dýl jak teď…Bill sebou nakonec švihnul na postel v mým pokoji a mě nezbylo nic jinýho než se přestěhovat do obýváku na gauč…