Twins versus dvojčata.....25
9. prosinec 2009 | 09.39 |
No jako ale nechápu na co sou ty příbory…Ale detaily se neřešej.Ani sem se nestačila zeptat,protože si to Bill už přihasil ke mně a hodil na mě podle něj sladkej úsměv,mě to spíš připadalo,jako by ho něco kouslo do prdele.,,Co je???´´zeptala sem se mile,když se mu ten úsměv ztratil a ztuhnul.,,Já se bojim…´´vydal ze sebe tenkým hláskem a Tom se začal dusit dredama,který přežvykoval místo burgru…,,Čeho??? mě???´´nechápala sem…,,Ne toho co máš na rameni….´´Bill hypnotizoval moje rameno a j začala cejtit jak mi na něm něco velkýho pochoduje.Pomalu sem otočila hlavu a nedovedete si představit jako rychlostí sem vyskočila ze židle a začala lítat jak splašená,ale jak sem zjistila tak jediná osoba která byla schopná mě toho pavouka zbavit byla Janča a ještě se s ním začala mazlit a říkat mu malá…
Zbytek ,,večeře´´ sem se pořád ohlížela jestli po mě neleze nějaká havěť.
,,Tak a teď ještě jedno překvápko….´´spustil Bill na mě šla panická hrůza.,,Mám takovej návrh…Rozdělíme se a všichni čtyři půjdeme vlastní cestou na jakýkoliv místo v tomhle domě…A schválně najde někoho z těch ostatních…´´ajaj mě mohlo napadnou že si bude chtít hrát na schovku,ale jako to Billíšek netuší že se asi poseru strachy….,,Tak fajn tak se rozejdeme a kdyby sme se náhodou nenašli,tak za dvě hoďky tady…´´řekl Bill a já se naposled podívala na všechny přítomný….Vyšla sem něčím co mělo kdysi dělat dveře a předemnou se objevila dlouhá tmavá chodba….Rozhodla sem se že kvůli tomu manažerovi překonám i ten strach a du rovnou napříč...Ušla sem prvních pět metrů,když se za mnou,na levo i přede mnou něco šustlo,akorát sem byla tak vystresovaná že sem nevěděla kam se podívat dřív.Ruce i nohy se mi klepaly strachy,ale šla sem dál.,,Nekřič…´´někdo mě chyt ze zadu za pusu a táhnul mě do nějaký místnosti.Jak sem pozdějc zjistila byl to Bill…,,já tě zabiju…Víš jak sem se lekla…sem si málem pustila ty vole…Bože většího vola neznám…´´začala sem nadávat…,,Nekřič,ty dva nás uslyšej…´´umlčel mě Bill a vchod zaterasil nějakýma dveřma od skříně.Až pak sem si všimla že ten pokoj není prázdnej jako ostatní…Je tam něco co asi kdysi připomínalo gauč,nebo nějakou rozkládací postel bo neim….,,tak už se na mě nezlob…´´Bill se začal lísat…Tak to rande možná nebude taká nuda…,,Já se nezlobim,já se ještě teď klepu strachy….´´vyjela sem po něm.,,Neboj,se mnou se ti nic nesane…´´zkoušel to znova…Oooo určitě…Bych spíš řekla že bych asi přišla k úrazu.,,Mám ti jako věřit jo???´´ušklíbla sem se na něj…,,No jestli chceš manažera,tak ti nic jinýho nezbejvá….´´a to je podlost…,,Hele,hele to je vydírání…..´´jukla sem na něj…,,No právě,o to mi de…´´usmál se a už mě postrkoval k tomu ,,gauči´´….Leželi sme tam spolu a převalovali sme se jeden na druhýho…Když najednou…..Něco zapraskalo a ten gauč se pod náma tak trocho…mno…ehm…rozložil…,,No jako Bille,to musí bejt fajnovej manažer,páč ležet s tebou na gauči,oprava na nekvalitním gauči…teda teda….´´rejpla sem si…,,Hele twinsko…nemel a radši…´´,,Radši co???´´skočila sem mu do řeči,ale radši bych to nevěděla,páč sem dostala odpověď v nemluvený podobě….Asi nemusi povídat jak to pokračovalo…
,,Víš co je zajímavý…Ty mě nesnášíš,ale spíš se mnou…Já mám chuť tě někdy přiškrtit,ale taky s tebou spim a někdy mi to dokonce chybí…´´kroutil hlavou Bill.,,Hele Sokrate nefilozofuj a radši se oblíkni…Za pět minut máme spicha v dvojčatama….´´upozornila sem ho a skoukala se do sukně….,,S jakejma dvojčatama???´´nechápal Bill a házel po mě tričko.,,No jako s mým dvojčetem a s tvým…´´bože ten je natvrdlej…
Stepovali sme v tý ,,jídelně´´ asi 20 min uráčili přijíjt…
Pokráčko příště...