Přemýšlím o tom co by právě teď bylo,kdyby zůstala v Česku.Neznala bych Toma,Billa neznala bych tátu.
,,Sisi kde si???potřebuju tě doma…´´volala mi tatík.,,Hele kluci já už budu muset jít.Ale nechcete jít k nám?´´ptala sem se jich a za pět minut už sem otevírala dveře.,,ma-mami co tady děláš??´´takovej šok,ve dveřích máma.,,Přišla sem si pro tebe….´´ha tak to má pech.Sem na ní začala šprechtit.Přece ji nedám takej luxus a všechno v češtině.,,Co si to řekla???´´vyjela po mě.No jo no tak procvičení češtiny mi neuškodí.,,Že nikam nejdu…Vyhodila si mě tak snad nebudeš doufat v to,že se k tobě vrátim ne???´´nechápala sem.,,Sem přece tvoje máma….Děti maj bejt se svýma rodičema..´´ooo sakra ta má ale postřeh,to by chtělo nobelovku.,,No a já sem kde…U svýho táty,protože mě máma nechtěla…A si jako myslíš že to budu měnit???´´bože tenhle rozhovor je fakt na úrovni.,,Změnila si se,táta má na tebe špatnej vliv….Nikdy si takhle neodmlouvala….´´no to snad ne…Jako co si o sobě sakra myslí…Vždycky sem pro ni byla hadr a teď???Teď by mě nejradši měla zase pod dohledem,se vsadim že by mi naslibovala celej svět a potom skutek utek.Zase bych byla taková univerzální,prostě na všechno.,,Nikdy sem neodmlouvala protože sem se tě bála,vim že by si mě vyhodila,ale teď mám novej život.Mám tátu,kterej mě má rád a mám Toma s Billem.Už se nebojim říct ti jak tě nenávidim…Už nemám strach.´´máma si až teď všimla,že sem nepřišla sama.,,Strach?Ty ses mě bála???´´dívala se na mě jak na něco odpornýho,na něco,co se musí hned zlikvidovat.,,Kdysi…Kdysi sem se tě bála…Ale teď už ne…Už vypadni…´´prostě sem ji vyhodila,ale těsně před tím sem se podívala na tátu,kterej kývnul jako že dělám dobře.,,Pojedeš zpátky ať chceš nebo ne…´´prskla ještě máma než se za ní zavřeli dveře.Bez rozmyslu sem utekla do pokoje.Bylo mi jedno jestli mě Tom s Billem viděj nebo ne,prostě to pro mě byla rána.Jak sem si naivně myslela že už sem z toho venku,tak znova zjišťuju že ne,že je to možná ještě horší.Začínala sem mít pocit,vlastně sem si začala uvědomovat,že jestli tady bude ona,tak já nebudu moct bejt nikdy šťastná,bez starostí a strachu…Buď tady bude ona nebo já.Já vim,je to hnusný,ale je to tak.,,Sisi můžu dál???´´ozval se Tom za dveřma.,,Ne Tome,promiň,ale chci bejt aspoň chvilku sama….´´řekla sem skrz dveře,ale Tom mě neposlech a stejně vešel dovnitř.,,Tím že budeš sama nic nevyřešíš….´´,,Zabiju ji Tome…´´řekla sem potichu.,,Sisi neblázni,co ti může udělat,když budeme spolu.Máš mě,Billa,máš svýho tátu,tak proč ji nevymažeš???´´nechápal Tom.,,Protože bych vymazala část svýho života.I když bych chtěla,prostě to nejde…V noci se mi zdá o tom co bylo a nemůžu se toho zbavit,když sem sama přehrávají se mi scény z dětství…Bojim se,ale zároveň se chci bát….´´jen tak tak sem zadržovala slzy pod Tomovým pohledem.Ton mě objal a šeptal mi do ucha…To šeptání se ale nějak zvrtlo v mazlení a nakonec se mě Tom ptal jestli může.Řekla sem že jo,protože v tu chvíli sem cejtila že teď ho potřebuju víc než kdy jindy.
,,Promiň Sisi ale už musim jít,máme zkoušku…A zítra nebudu moc,páč budeme zkoušet celej den…Měj se…Mám tě rád…´´loučil se se mnou Tom,když večer odcházel.Nejdřív sem si vyčítala,že sem ho nechala zajít tak daleko,když se známe dá se říct chvilku,ale na druhou stranu bych si už nemohla odepřít ten nádhernej pocit Tomovi blízkosti.
Druhej den už po ránu sem cejtila jak se mi po Tomovi stejská a tak sem mu napsala smsku.Odpoveď,ale nepřišla ani odpoledne a já sem ho prostě potřebovala vidět.Rozhodla sem se že se půjdu podívat na jejich zkoušku,Tom byl vždycky rád,když sem tam přišla.
Otevřela sem vrata garáže ve který kluci zkoušeli,ale Tom tam nebyl.Byl tam jenom Gustav,Georg a Bill,ale Tom nikde.,,Kde je Tom???´´ptala sem se,když na mě všichni koukali vyděšeným a lítostivým pohledem zároveň.,,Co je???´´nechápala sem.,,Víš Sisi asi by si tady neměla bejt,Tom se za chvilku vrátí a…´´,,Bylo to super Tome,stav se večer a zopakujeme to…´´v zadních dveřích stál Tom a plazil se tam po nějaký koze.Nezmohla sem se na slovo,jenom sem bezmocně těkala očima z kluků na Toma a tu kozu.