Mezitím sem došla na pokoj,svalila se na postel a začala brečet…Nevim jestli vzteky,že sem s Tomem vůbec nepromluvila a řekla Georgovi ať mlčí,nebo štěstím že sou živý….,,Sisi holčičko co se děje??´´ptala se ustaraně Nela.,,Sou živý…Viděla sem je…´´řekla sem a Nela se chystala něco prohlásit,ale někdo klepal na dveře.Šla sem otevřít…Jenom sem pootevřela dveře a zahlídla Tomovi nádherný očka….Skočila sem mu kolem krku…,,Odpust mi to…Neměl sem tomu věřit,měl sem si tě najít….´´omlouval se Tom a jeho slzy mi kapali na krk.,,nebreč….Prosim tě….Teď už budeme spolu…´´´konejšila sem ho,ale nebyla sem na tom o moc líp…Bill mezitím vlítnul do pokoje za Nelou…Nevim co tam dělali,ale když sme tam s Tomem vešli,tak na sobě leželi a Bill ji sundával tričko.S Tomem sm se na sebe podívali a radši zmizeli ven…,,Chyběla si mi…..´´řekl Tom,když sme se usadili v jedný kavárně.,,Ty mě taky…nechtěla sem věřit tomu,že by se ti něco stalo,nebo že by si byl…´´nedořekla sem to,protože se mi do očí drali slzy….,,nemysli na to..Už je všechno dobrý…teď už mi tě nikdo nevezme…..Poď pudeme k nám…..Někoho pak pošlu pro tvoje věci…´´řekl Tom a šlo se do jejich známýho bytu…První co mě praštilo do očí byl Alfonz….,,Ahoj ťunťo…nebudeš tomu věřit,ale i po tobě se mi stejskalo….´´mluvila sem na něj,i když pochybuju že mi rozuměl…,,Broučku víš na co sem teď přišel???´´spustil Tom a já jenom čekala co z něj vypadne…,,No tak to fakt nevim….´´řekla sem a položila Alfonze zpátky do terárka…,,Že toho zatracenýho pavouka máš radši než mě….´´udělal psí očka a to mě totálně dostalo.,,Ale di ty kecko….Víš že to není pravda…´´řekla sem a objala ho…,,To snad není pravda,von doopravdy žárlí na pavouka….´´říkala sem si,protože Tom nevypadal,že by si dělal prdel.,,Tak mi to dokaž…..´´zašklebil se Tom.,,Takže si dělá prdel…´´řekla sem si.,,A jak by si to chtěl dokázat???´´ptala sem se.,,Co třeba takhle???´´podíval se na mě svým šibalským kukučem.,,Japak???´´ptala sem se ještě jednou,páč Tom jenom stál a usmíval se.,,Takhle…´´naposled se zašklebil a vzal mě do náruče….,,tak a teď si můžeš křičet jak chceš,ale už tě nedám….´´řekl Tom a nesl mě do ložnice.Sednul si na postel a posadil si me obkročmo na klín….Začali sme se líbat…..Tom mě pak opatrně položil na postel….
Z POHLEDU TOMA:
Nemoch sem věřit tomu,že je to pravda….Pořád se mi zdá že je to sen…Bojim se že spim a pak se probudim a nebude ležet vedle mě….
Je to nádhernej pocit,když vim že je jenom moje…Leží tady tak bezbraná a nechává mě,abych si s ní dělal co chci…Ale to ne.Chci aby sme z toho měli něco oba….Pomalu jio sundavám tričko….Zrovna sem si vzpomněl na to jak nás minule otravoval Gustav,tak teď čekám,kdy se rozlítnou dveře..=) Ale ono nic….Jenom vnímám to jak se mi Sisi poddává….,,A sakra,to je ale trapas….´´řek sem si,páč tohle se mi v životě nestalo…Chtěl sem Sisi rozepnout podprdu,ale nějak to nešlo….Až pak mi řekla že se rozepíná ve předu..No nic…Její krk jako by se dožadoval mých polibků.Byla tak strašně něžná a bezmocná.,,Miluju tě…´´šeptala mi.ty slova mě udělali nejšťastnějším člověkem na světě.Ještě nikdy sem k žádný holce necejtil nic takovýho jako k Sisi….Je to to nejlepší co mě kdy potkalo,ale jednoho se bojim.Co když mi ji zase někdo vezme?Co bude pak???Tentokrát se jí tak snadno nevzdám…Říkám si že sem byl blázen,když sem chtěl zapomenout a věřil tomu,že je mrtvá….
ZPÁTKY U MĚ:
Poddávala sem se Tomovi a jeho něžným polibkům,ale na něm bylo vidět jak moc mu na mě záleží….Už to nebylo tak divoký a nespoutaný jako tenkrát v hotelu.bylo to plný citů a emocí…Viděla sem jak potřebujeme jeden druhýho.Co bych byla bez Toma???Jenom troska…Jenom tělo z kamenným srdcem….Usínala sem vedle Toma s hřejivým pocitem štěstí…S pocitem,kterej mi rodiče upírali…S pocitem kterýho se nechci nikdy vzdát….
Probudil mě telefon…Nechtěla sem,aby se tom vzbudil,tak sem vstala a šl avyřídit hovor.,,Slečna Sisi Hirschová???´´ozval se neznámej hlas v telefonu.
,,Ano to sem já….´´řekla sem trochu vyplašeně.
,,Tady doktor Gönner z Hamburské fakultní nemocnice….´´
,,Nemocnice???Stalo se něco???´´
,,Jsou vaši rodiče Sandra a Pavel Hirschovi???´´
,,Ano sou,ale řeknete mi co se stalo???´´
,,Vaši rodiče sem byli převezeni po autonehodě….Vaše matka ovšem nepřežila a váš otec je v kritickém stavu…Než upadl do kómatu prosil,abych zavolal vás i vaši sestru…Mohli byste se prosím dostavit a oddělení intenzivní péče???´´
,,Ano samozřejmě…´´
,,Vaše sestra už je na cestě…´´řekl ten hlas a položil telefon.
,,Sakra…´´zařvala sem a přilítnul za mnou Tom.,,Broučku co se stalo???´´ptal se ustaraně.,,naši…oni…oni měli havárku…´´řekla sem a do očí se mi drali slzy.,,Co??A jak sou na tom??´´ptal se Tom,ale měl spíš strach,že mě zase odvezou..,,máma je…je mrtvá a táta…ten je na tom,prej blbě….Chce aby sme tam jeli…´´řekla sem.,,A kam…odvezu tě tam…´´nabídnul se.Jenom sem kejvla a Tom hned volal řidičovi…Za chvíli sme už seděli v autě.,,Počkám tady…´´řekl Tom,když sem vystupovala.,,Poď prosím se mnou….´´škemrala sem a Tom souhlasil…Na recepci sem se potkala s Nelou a Billem.Nela se ke mně hned vrhla a chytla mě kolem krku…,,Je mrtvá…ona je mrtvá…´´brečela…,,Já vim….´´řekla sem,ale žádnou lítost sem necejtila…Asi si říkáte že sem bezcitná bestie,ale já mámu nenáviděla za to,co nám všem udělala….Pak nás pustili za tátou...Šli sme tam všichni čtyři…Stál u něj doktor…,,Holčičky moje…´´řekl táta a natahoval k nám ruce.Pak si všimnul kluků.Na tváři se mu objevil úsměv.,,Sem rád že ste si je našli….´´řekl nám táta a ukazoval na kluky….,,Váš otec už je mimo nebezpečí,za pár dní ho pustíme domů….´´oznámil mi doktor.,,Tati nezlob se…Ale já se domů vrátit nechci…´´řekla sem omluvně a přitiskla se k Tomovi.,,Já taky ne…´´dodala hned Nela.,,Holčičky…Jeli sme za váma proto,že nám bylo jasný že se kluků jen tak nevzdáte….Chtěli sme vám říct,že sme tady koupili byt….Nastěhujeme se tam ano???´´ptal se táta a nám se rozzářili oči…,,A kde je ten byt???´´ptala se pohotově Nela.Když táta řek přesnou adresu,málem mě kleplo…,,Děláš si srandu???´´vyjekla sem a Tomovi se rozzářil úsměv.Billovi to ovšem moc nedocházelo tak radši mlčel.,,Ne nedělám,proč???´´nechápal táta…Já s Nelou sme vejskaly radostí…Ten byt je hned naproti bytu kluků….,,To je sen….´´křikla Nela a mohla se zbláznint.,,Vysvětlí mi někdo proč tady tak šílíte???´´dožadoval se táta nějakýho argumentu.,,Tati díky mooooc….Ten byt je hned vedle kluků…´´vřískala Nela a byla k nezastavení…,,Aha tak to vás už chápu…´´řekl táta a usmál se….Nela s Billem odešli a zůstala sem tam jenom já s Tomem.,,Kde je maminka???´´zeptal se najednou táta.,,Sakra co mu mám teď říct???´´říkala sem si v duchu a zoufale se podívala na Toma.Ten jenom kejvnul,jako že mám říct pravdu.,,Víč tati…on…ona tu nehodu nepřežila….´´řekla sem opatrně.,,To není možný….řekni že to není pravda…´´prosil táta,ale já sem nemohla lhát….Táta začal brečet.
Po pár dnech ho pustili domů a tak se moch v klidu přestěhovat do novýho bytu.Ze začátku sme tam byli s ním,ale pak si táta našel přítelkyni (kanec jeden =)) a já s Nelou sme se přestěhovali ke klukům………Skončil bezva tejden a začal novej bezvadnej život......