Bezva tejden???Ne,bezva život...9

Asi za hodinu se Nela vrátila s brekem…,,Co se stalo Nelo???´´ptala sem se se strachem v hlase.,,Víš…Víš kde sme???´´brečela mi na rameni a celá se klepala.,,Ne nevim,řekni mi to…´´utěšovala sem ji a hladila po vlasech…,,V…V bordelu…´´už to nevydržela a začala křičet a kopat do všeho co tam našla.,,Co…cože???A kde sou kluci???Sou v pořádku???´´ptala sem se dál,ale Nela byla strachy,vzteky a bezmocí úplně mimo.,,Za chvíli se otevřeli znova dveře,tentokrát pro mě…,,Tak poď,máš tady zákazníka…´´šklebil se ten chlap.,,Nejdu…´´řekla sem rázným tónem.,,Ale deš…´´usmál se.,,Nejdu,šáhni na mě a zabiju tě…´´řekla sem a už sem vstávala…Natahoval ke mně ruku…Vzala sem ji a překroutila do zadu.Pak sem ještě trochu cukla a ta ruka se zulomila…,,Ty děvko…´´zařval a já mu ucpala hubu ránou pěstí…,,Poď Nelo dostaneme se z týhle díry…´´řekla sem a táhla ségru pryč.,,Sisi nedostaneme se odsud je to marný,všude je plno lidí a ochranka….´´brečela Nela,ale já sem to jenom tak vzdát nechtěla.,,Nelo,prosim tě vzpamatuj se.Už kvůli klukům…´´prasila sem ji,ale ona nereagovala.Museli jí províst něco strašnýho.,,Sisi ty to nechápeš…Podvedla sem byla…´´brečela už trochu hystericky.,,Ne nepodvedla…Oni tě donutili…Bill to pochopí…´´utěšovala sem ji.Jediná vzpomínka na kluky mě přiváděla k šílenství…Nevěděla sem jestli sou v pořádku,nebo jestli se jim něco stalo,nemohla sem se nijak zjistit že žijou.,,Nelo vstávej,vypadneme z týhle díry…´´řekla sem,když sem viděla okno…Bylo skoro až u stropu a bylo malý.my s Nelou sme hubený tak sme se protáhli.Nela na tom byla hodně špatně,pomalu se neudržela na nohách,takže sem ji spíš táhla.,,Nelo vidíš to co já???´´zeptala sem se jí,když sem viděla policejní stanici.Vešli sme dovnitř a…,,Nelo,Sisi holčičky my sme se o vás tak báli…´´běžela k nám máma a hned nás objímala.,,kde sou kluci… ´´vyjela sem hned na mámu a Nela se ke mně přidala.,,Holky je mi to strašně líto,ale…Kluci sou…sou mrtví…´´řekla máma a hlas se jí strašně klepal.Vypadalo to,že jí to je fakt líto.,,Lžeš….´´vykřikla Nela.,,Nelo je mi to fakt líto….Ty kluci co vás přepadli,je pak….´´nedořekla to.Sice sem jí nevěřila,ale v tomhle by mi snad nelhala.Ne,určitě by si nevymyslela smrt někoho jinýho.,,Kde sou,chci je vidět….´´vykřikla sem.,,Sisi zlato,už měli pohřeb….už to nejde….´´uklidňoval mě táta.Zavedli mě akorát na nějakej městskej hřitov,kde byl náhrobek,ke kterýmu mě něco táhlo….,,Bill a Tom Kaulitzovi….Odpočívejte v pokoji…´´tenhle nápis byl zlatě obtaženej.I když sem to viděla na vlastní oči,nevěřila sem tomu.Spíš sem tomu nechtěla věřit….,,Pojedeme domů.Tady zůstat nemůžete….´´táhla nás pryč máma.,,je to jenom tvoje vina…´´sykla Nela a pořád se dívala na ten hrob.,,Nelo,můžeš mě obviňovat jak chceš,ale já přece nemůžu za to co se stalo.Obhajovala se máma.,,Můžeš,kdyby si na kluky neposlala policajty,tak sme nemuseli utíkat…´´řekla sem a odmítla se hnout z místa.,,Sisi copak to nechápeš???Chceme pro vás jenom to dobrý,to aby ste byli v životě šťastný…´´vysvětloval táta,ale já ho neposlouchala.

Rodiče nás odvedli do auta s tím,že jedeme do hotelu pro věci,můžeme si prej klidně lehnout a vyspat se.Hned jak sme si sedli,okamžitě sme usnuli.Ale zrada,vzbudila sem se doma ve svým pokoji a ve svý posteli.,,Byl to jenom sen???´´říkala sem si,ale jak sem viděla nevybalený věci,došlo mi že to sen nebyl.....,,Jak ste mohli???´´slyšela sem ječet Nelu,která byla ve stejným šoku jako já….,,Jak ste nám to mohli udělat???Kvůli vám umřeli kluci,který sme milovali nadevšechno….Já vás nenávidim….´´křičela Nela.,,Holčičko uklidni se,je to pro tvoje dobro…´´řekla máma a chytla ji kolem ramen.,,Nešahej na mě….´´vřískla Nela.,,Je to vaše vina…Za všechno můžete jenom vy…´´křičela.Přišla sem dolů a vložila se do hádky.,,Nela má pravdu,jenom kvůli vám sou mrtví…´´řekla sem klidně a objala Nelu.,,Ja chci pryč Sisi,já tady nebudu,já chci Billa….´´brečela mi na rameni…,,já vim…To bude dobrý…Mám plán…´´šeptala sem ji do ucha…Odvedla sem Nelu k sobě do pokoje a posadila ji na postel…,,Nelo já tomu nevěřim..něco mi říká,že sou oba v pořádku…pojedeme tam….Nevybaluj si věci.Já teď půjdu někam zchrastit letenky a ty dělej jako by nic…´´řekla sem Nela a ta mě vděčně objala…,,Díky Sisi seš ta nej ségra…´´vejskla,ale ne radostně….Smířila se s tím,že je Bill mrtvej a že už ho nikdy neuvidí…Sehnala sem letenky,ale bohužel ne na první třídu,ale to je jedno,hlavně že to letí do Hamburku.V noci sme se s Nelou vykradli z baráku a taxíkem jeli na letiště.Nasedli sme do letadla a za pár hodin už sme byli ubytovaný v hotelu Angel…no a dál už to znáte….Dostali sme dokonce i stejnej pokoj jako minule….,,Myslíš že sou v pořádku???´´ptala se Nela,která si večer lehla ke mně do postele,protože se bála sama po tmě….,,Nevim,ale doufám že jo….Nevěřim tomu,že by byli mrtví,ale zase nechci věřit tomu,že by nám rodiče lhali….´´odpověděla sem ji tiše.Ráno sem řekla Nele že du do města a vrátim se až odpoledne.Souhlasila,že prej si musí odpočnout a tak sem šla.procházela sem se na náměstí a koukala po lidech.nevim koho nebo co sem chtěla vidět,ale najednou sem si všímala okolí….Dřív pro mě bylo všechno jiný.N nevim jak to popsat,ale…,,Hele Georgu sklapni,stejně to byla tvoje vina…´´tlemil se Gustav,když oba vylítli z jedný restaurace,jako by je zrovna někdo vyhodil…,,Ne ne ,můžeš za to ty…´´sváděl vinu na Gustava.Pořád sem je sledovala.,,Teda na to,že jim umřeli kámoši sou docela veselí…´´říkala sem si.Pak se ty dveře otevřeli ještě jednou….Hned jak sem viděla….Hned jak sem viděla Toma s Billem,hrnuli se mi do očí slzy…..,,No tak kluci,nechte toho už.Najdete si jiný holky…´´spustil Georg.,,Ty debile copak to nechápeš???Sou mrtví….´´vyjel na něj Toma a Bill jen přikyvoval.,,Ale vy dva za to přece nemůžete…´´přesvědčoval je Gustav.Seděla sem tam a jenom je pozorovala.Měla sem radost že sou živý a žensou v pořádku,ale…Měla sem vztek.ne na ně,ale na rodiče.Lhlali mi i Nele….Chtěla sem se za Tomem rozběhnout,ale něco mě drželo zpátky….Sklonila sem hlavu aby na mě nebylo vidět.Teď sem nemohla utýct,viděli by mě a to já sem nechtěla.Čekala sem až projdou,ale jako na potvoru si šli sednout ke kašně,kde sem seděla já.Někdo si sednul vedle mě…Podela hlasu sem poznala Georga.,?Ahoj pozdravil…´´Došlo mi,že se z toho asi nevykroutim tak,aby mě nepoznali.Zvedla sem hlavu a podívala se mu do očí…,,Sisi c tady…já myslel že ste…Kde je Nela???´´ptal se roztržitě.,,V hotelu…´´řelka sem stručně.Tom seděl vedle na lavičce s Billem a s Gustavem a něco probírali….,,Georgu umíš mlčet???Neviděl si nás,nevíš o tom.,že sme tady jasný….Přijeli sme se jenom přesvědčit,že sou kluci živý…Řekli nám že sou mrtví a pak nás odvezli domů….´´vysvětlovala sem mu proč sem tady…,,Sisi to nemůžu,víš jak se kluci trápí???´´ptal se Georg co nejtišejc…,,já jim nechci ubližovat,ale bude lepší,když si budou myslet že sme mrtví,než aby sme se pak museli loučit…Pochop to…´´řekla sem a prosebně se na něj podívala.,,tak dobře…Ale teď di,než tě uviděj…´´posílal mě zpátky do hotelu.,,Díky,ahoj…´´rozloučila sem se a šla zpátky…,,Georgu pudem???´´ptal se Gustav chvilku po tom,co sem odešla.,,jo dem,stejně musíme ještě zkoušet.´´řekla Georg a všichni šli do zkušebny….,,Georgu sakra co to s tebou neska je…Hraješ jak ponocnej a stojí to za hovno…´´sprdnul ho Tom,protože Georg měl plnou hlavu Sisi a Nely…,,Sakra Tome,kdybys vědět to co ti říct nesmim tak by ses nedivil…´´seřval ho georg,ale vzápětí litoval toho že to řek,protože Tom bude otravovat dokud mu to neřekne.,,tak to vyklop ať to víme všichni…´´vložil se do toho Gustav.,,nemůžu slíbil se jí to…´´omlouval se Georg.,,A komu???´´ptal se zvědavě Tom.Georg se na něj jenom lítostivě podíval.,,To není pravda…To nemůže bejt pravda…Kde je???Tak mluv sakra…´´Tomovi to došlo….,,A kdo kde je???´´ptal se Bill když viděl Toma vyšilovat.,,Sou v hotelu,obě…´´dodal Georg a bavil se tím,jak kluci bleskově vyběhli ze zkušebny a letěli do hotelu.