DeBill nadruhou...35
29. červenec 2011 | 10.58 |
,,Kam že to máme jít??´´ptala sem se trish,protože mi to nějak vypadlo.,,K lípě u lesa…´´řekla mi,ale…,,Heh ale u jakýho??Lesy sou z obou stran stejně jako lipová alej…´´upozornila sem Trishu,která na to jaxi zapomněla.,,Ups…´´vydala ze sebe Trisha…,,Hmmm tak dem tam a když tam nebudou tak půjdem na druhou stranu…´´zběsile sem mávala rukama,že si lidi co šli okolo klepali na hlavu…
Tak sme teda šli celkem rychlým tempem.,,Ehm…Super,tady nikdo není…´´řekla sem,když sme došli až úplně k lesu…,,jo no,taky sem si toho všimla,tak idem zpátky…´´řekla trisha,ale tentokrát sme si to už valili MHDčkem přes město,páč pěšky se mi už fakt nechtělo.
,,Heh jako neim,ale tady taky nikdo není…´´řekla Trish…,,Hmmm tak tady chvilku počkáme…´´řekla sem moudře a záviděla sem Trishe že si v pohodce sedne do trávy,ale já se svojí bílou sukní…Mno ehm…Asi by to nedopadlo nejlíp…litovala sem toho,že sem se na tu sukni nevykašlala a nešla v džínách…bylo čtvrt na 10 ale kluci pořád nikde…,,Hele teď mě tak napadlo…Nemysleli náhodou les za rybníkem??´´uvažovala sem nahlas.,,Ty vole to mě nenapadlo…´´práskla se Trisha do čela…Tak sme se teda zvedli a letěli sme na třetí místo,kde u stromu stepovali nafintěný kluci…
,,Ehm…Ahoj…Promiň že dem pozdě,ale jaxi…Mno sme šli na blbý místo…´´přiznala se Trish Billovi a ten se i s Tomem mohl p o smíchy..
,,Mno hahaha…´´řekla sem jakoby uraženě…,,mne já se nesměju…´´Tomovi cukali koutky…
,,To nedostanu ani pusu…´´zamračil se…,,To víš že jo…´´usmála sem se a lehce a políbila sem ho na přivítanou…Ale trochu se to protáhlo…
,,Hele vy dva…Nechcete toho už nechat??´´žďuchnul do nás Bill.,,Mne….´´řekl uraženě Tom a znova sme se do sebe zakousli..Po několika minutách nás to přestalo bavit,takže sme plně vnímali…
,,Takže mám nápad…´´řekl Bill.
,,Panebože jen to ne…´´vyděsil se Tom a schovával se za mě.
,,Ty se nevyjadřuj…´´okřiknul ho Bill.
,,Teď se rozdělíme a…mno prostě vy dva se někam zdejchněte…´´řekl Bill a přitulil se k Trishe…Já s Tomem sme na něj koukali a obočí nám zmizelo ve vlasech údivem.
,,to si to nemoch říct hned???´´urazil se Tom…Vzal mě za ruku a šli sme se projít,když ty dva chtěli jenom společnost brouků,mravenců a jinýho hmyzu…
Ale měla sem takovej zvláštní pocit…nedokážu ho popsat…takovej…Cejtila sem se prostě divně v Tomově blízkosti,když sme byli sami dva vlese…Věřila sem mu že by nic neudělal,ale přesto…
,,Co se děje??´´ptal se Tom,kerej si toho asi všimnul…,,ne nic…´řekla sem s úsměvem.
,,Nelži…Ty máš strach??Ze mě??´´ptal se zklamaně.
,,ne nemám…Věř mi…´´ujišťovala sem ho,abych mu zvedla náladu…,,To sem rád…Nemusíš se bát…nemám žádný postraní úmysly nebo tak něco…´´přesvědčoval mě Tom….