,,Trish? Halooo?´´ volala jsem, ale nikdo se mi neozýval.

,,Gugi?? Hele neblbněte, to není vtipný...´´ nadávala jsem, a hlavou se mi honily myšlenky typu : Přijela loď, všichni odpluli a mě tady nechali. Ale ne, tohle by mi Trish neudělala. Pak mě napadlo, že se všichni vrátili na pláž a vyrábí ten nápis SOS, o kterém včera mluvili. Tak jsme šla za nimi. Celá vyděšená, protože v tom nejtemnějším koutku mojí mysli, se znovu objevila ta krvelačná gorila.

,,Halooo Triiiiiish...´´ zavolala jsem znovu, když už jsem byla jen kousek od pláže. Najednou mě ale někdo ze zadu chytil a zacpal mi pusu.

,,Ticho...Prosím tě nekřič, to jsem já...´´ podle hlasu jsem poznala Toma.

,,Zase ty? To už nemyslíš vážně...´´ rozčílila jsem se, ale on mi okažitě znova zacpal pusu.

,,Ježiši zmlkni na chvilku, jinak budeme mít fakt velkej problém.´´ varoval mě skoro šeptem. Copak se zbláznil? Naopak musíme řvát co nejvíc, aby měli záchranáři aspoň nějakou šanci nás najít.

,,Přestanu řvát, až na mě laskavě přestaneš šahat jasný!!´´ křičela jsem na něj.

,,Přestaň, nebo nás najdou!!!´´ chytil mě za ruku a ve tváři vyděšenej výraz. Moment moment, tady je něco špatně.

,,Kdo jako?´´ zeptala jsem se nechápavě.

,,My...´´ ozvalo se za mnou a já tak nějak pochopila, že na tom ostrově rozhodně nejsme sami.

,,No nazdar...´´ zavzdychal Tom. ,,Hele vy jste záchranáři?´´ zeptala jsem se těch dvou chlapů, co stáli za mnou a oba na mě koukali jak na úplnýho idiota. Tak mi došlo, že tu asi nebudou proto, aby nás odvezli domů.

,,Hej hej hej, tohle snad není nutný ne?´´ bránila jsem se, když nás chtěli svázat. ,,Jestli okamžitě nezmlkneš, zavážu ti i hubu.

,,Vykašli se na to a radši dělej, co po tobě chtěj. Nebo to bude ještě horší...´´ Tom se dobrovolně nechal svázat a vůbec se nebránil, hrdina jeden.

,,Co? ty to fakt nemáš v hlavě v pořádku. Já se jen tak svázat nenechám, rozumíš...´´ nadávala jsem a kopala jsem kolem sebe, ale stejně to bylo k ničemu.

,,Měla bys ho příště poslechnout, vypadá jako rozumnej kluk...´´ upozornil mě jeden z těch - nevím jak je nazvat - únosců, nebo pirátů?

,,Rozumnej? Jako vážně? Ach tak haha....Ne ne ne..to mmmmmm´´ tak jo, dobře už budu mlčet. Moje žvanění jim evidentně lezlo na nervy, takže mi nejenom svázali ruce, ale do pusy mi nacpali nějakej kus smradlavýho hadru.

Oba dva nás táhli k pláži. Hlavou se mi najednou prohnal celej život. Teď nás zabijou, takže se odtud už nedostanu. Doufala jsem, že se aspoň ostatním podařilo utýct.

To, že jsem se spletla jsem zjisti prakticky ihned, jak jsme vyšli z džungle. V písku totiž seděl zbytek našich trosečníků, svázanách stejně jako my, ale...Vypadalo to, že se velmi dobře baví.

,,HHHmm fude i o...´´zkoušela jsem promluvit.

,,Chceš vyndat ten hadr?´´ ptal se jeden z těch špinavců. Zoufale jsem kývala hlavou.

,,A přestaneš už konečně kdákat?´´ ujišťoval se a moje hlava se znovu rozkývala. Ne, že by mi věřil, ale opravdu mi ten hadr vyndal.

,,Sednout...´´ zařval na mě a Toma. Usoudila jsem, že pro tentokrát bude lepší neodporovat.

,,Nazdáááár hahaha...ztracená sestro...´´ rozchechtala se Trish a já se vyděšeně podívala na Toma. ,,Co je to s nima?´´ nechápala jsem, jak se dokážou v takový situaci tak dobře bavit.

 ,, Vypadá to, že jsou regulárně sjetý...´´ Tom se tvářil úplně steně jako já.

,,Bože, to vás tak zmlátili?´´ zhrozila jsem se, když jsem si pořádně prohlídla Billa  a Gustava.

,,Ale nee...to si udělali sami. To bylo boží...Představ si Sisinko, oni se o mě normálně poprali. No a pak Georg zmlátil Billa, když mu Gustav prásknul, že jsme s Bilem spala.´´ vysvětlovala Trish a všichni dostali záchvat smíchu.

,,Vidíš, co tě čeká, jestli cekneš?´´ ujišťovala jsem se, že Tom bude držet jazyk za zubama a ani omylem se nezmíní o včerejší noci.

,,A kde jste se tak zfrčeli? To jste jako začali krvácet fet nebo co?´´ Tom je vyslíchal dál a ignoroval moji poznámku.

,,No tomu bys nevěřil. My jsme vás šli hledat jo a já jsem zakopnul a spadnul do nějaký díry. A tam tuna, ale fakt tuna cukru...´´ slova se ujal Bill nám střízlivým to všechno začalo docházet.

,,Takže jste se rozhodli, že si osladíte život...´´ konstatovala jsem a naši feťáci horlivě přikyvovali.

,,No a pak přišli tihle pánové a celkem je naštvalo, že jsme ten cukr našli a dokonce i to, že jsme si z něj udělali sněhovou bitvu...´´ pokrčil rameny Georg. Za jiných okolností by mi všichni čtyři připadali hrozně roztomilý, ale teď bych je nejradši zabila za to, do jakýho problému nás dostali.

,,Takže ne únosci nebo piráti, ale pašeráci...No tak to jsme docela v řiti...´´ plácla jsem sebou do písku. Jak ta naše situace vypadala zle, tak tohle bylo tisíckrát horší.

,,Jak dlouho bude trvat, než z nich to svinstvo vyprchá a budou aspoň trochu schopný fungovat?´´ ptala jsem se Tom, kterej byl bohužel jedinej myslící.

,,To netuším, vypadám snad jak feťák?´´ urazil se.

,,Ježis tak sorry, jen bych potřebovala další mozky k přemejšlení, a to lečo, co mají teď v hlavě, mi je k ničemu. A ty, kdybys byl co proto, tak bys mi pomáhal něco vymyslet...´´ naštavala jsem se taky.

,,Já jsem měl plán, ale ty ses zase přiřítila jak velká voda a řvala na celej ostrov, proto nás chytili. Kolikrát jsem ti říkal, ať zavřeš zobák, co?´´ opáčil Tom a já si to rozhodně nenechala líbit.

,,A co jsi měl za plán...omráčit je kokosem?´´

,,Hele, vy dva se taky budete prát?´´ Vložila se do naší hádky Trish a dokonale mě tím odzbrojila. Copak se na ní člověk může zlobit, když sjetá vypadá tak hloupoučce a nevinně?

Nezbylo mi nic jiného, něž se spolehnout jen sama na sebe. Ty čtyři trestance jsem nechala, ať se z toho feťáckýho delíria vyspí a Tom? Ten se rozhodl stejně jako já. Budeme se navzájem ignorovat a jednat budeme pouze na vlastní pěst, nikoliv společně a otočili jsme se každý tak, abychom na sebe neviděli.

Když už konečně usnuli a byla chvilka ticha a klidu, bez zbytečných výbuchů smíchu a jiných rušivých elementů, měla jsem prostor k prozkoumávání. I přes kocovinu jsem si dokázala spočítat, že je nás o dva víc než těch pašeráků, že tři z nich jsou ozbrojený a ten poslední...ó pane bože, na toho posledního šli asi nějaký choutky, protože si mě prohlížel od hlavy až k patě a nechutně si olizovat do krve popraskaný rty. 

Usoudila jsem, že kdyby vystřízlivěli nějak dřív, něž asi zrovna plánovali, a jednomu z nás se podařilo dostat se z toho provazu, měli bychom reálnou šanci utéct. Jenom mi zatím moc nenapadalo kam.

 Po mém opileckém dýchánku a bezesném spánku, mě probudila vždy a všude přítomná kocovina, ostrá bolest hlavy a zima. Pomalu jsem otevřela oči, ale hned jsem je musela zase zavřít. Sluneční paprsky byly, v tu chvíli, ostřejší než břitva a hlava mě, po tom svitu, rozbolela ještě víc. Převalila jsem se z boku na záda, držela jsem si ruce přes obličej. Loktem jsem ale narazila do něčeho měkkého, co dokonce zamručelo. Vděšeně jsem se podívala, co že to vedle mě vlastně je.

,,Aaaaaaa....´´zakřičela jsem leknutím a okamžitě jsem stála na nohách. Vedle mě ležel ten pitomec Tom, ale co bylo nejhorší, ležel vedle mě úplně nahej.

,,Co je? Co se děje?´´ptal se zmateně, když ho můj řev probudil.

,,Proboha obleč se prosím tě, ať můžu otevřít oči.´´ řekla jsem a stále jsem si zakrývala oči.

,,Co to děláš?´´ zničeho nic se rozesmál. Včerejší dávka alkoholu mi musela pozobíjet obrovské množství mozkových buněk, protože jsem té situaci vůbec nerozumněla a dokonce jsme si nebyla jistá tím, kdo je tady ten idiot. Chvilkami mi dokonce proběhlo hlavou, že to budu asi já.

,,Prosím...Obleč se...´´zoufale jsem prosila, abych se konečně mohla rozkoukat kolem a pochopit, co že se to vlastně děje.

,,Dobře, dobře, už můžeš...´´ řekl po chvilce a měl už na sobě alespoň trenky.

,,Bože, já jsem taky nahá...´´ v tom okamžiku přišel další nával křiku a u Toma to vyvolalo akorát tak záchvat smíchu. Co se to tady sakra dělo? Zuřivě jsem po zemi sbírala oblečení a marně jsem se snažila zakrývat co největší plochu svého těla.

,,Tak fajn...hele...my dva...jsme spolu měli...sex?´´ ptala jsem se opatrně již klidného Toma a sama jsem si nebyla jistá, jestli vůbec chci znát odpověď.

,,My dva? Ne, neboj se...My dva jsme spolu rozhodně neměli sex...´´ uklidnil mě, ale něco mi tu pořád nehrálo.

,,Tak proč jsme teda tady? Kde to vůbec jsme? A proč jsme byli oba nahý?´´ vyptávala jsem dál a snažila jsem se urovnat si ty střípky vzpomínek ze včerejší noci.

,,No nejspíš proto, že jsme spolu měli naprosto božskej a nezapomenutelnej sex...´´ najednou jsem se cítila, jak kdyby mě přeje parní válec, ale pořád jsem měla malou naději, že je to všechno jen nějaký nedorozumnění. Vždyť se tu bavím s tím idiotem. Co když si to vymýšlí jen pro to, aby mě zase vytočil.

,,Jasně, to víš že jo....Já jsem tě už prokoukla, a vím, že kecáš...´´ zaujala jsem hrdinský postoj a dala jsem si sakra pozor, aby mi v hlasu nerozpoznal to váhání.

,,No nepovídej...A jak bych jinak věděl, kde máš to roztomilý mateřský znamínko co?´´ Tom se celou situací velmi dobře bavil. Musela jsem uznat, že mě touhle informací docela dostal. Je prakticky nemožné, aby věděl, kde mám to zatracený znamínko, aniž bychom spolu něco měli.

Zoufale jsem se sesunula na zem a následoval výkřik číslo tři. ,,Proč mám do háje tak odřený kolena?´´

,,Vážně to chceš vědět?´´ rozchechtal se Tom a sednul si vedle mě. Ale ne, radši jsem to opravdu vědět nechtěla. Nechtěla jsem si ani představit, při jaký nechutnosti k mému zranění došlo.

,,Tak se už uklidni. Nic hroznýho se přece nestalo. Trochu jsme se opili a tak nějak se nám to zvrtlo. Ale věř mi, že jsem si to oba dva užili...´´ snažil se mě uklidnit. Bohužel pro něj, zvolil špatný slova a odpovědí mu byla moje dlaň, připlácnutá na jeho tváři.

,,Dobře, dejme tomu, že už ti věřím, že jsme spolu spali. Pořád si ale vůbec nejsem jistá tím, že to z mojí strany bylo dobrovolný a už vůbec nevěřím tomu, že bych to chtěla...´´ to je ono, co když jsem se tomu bránila a nechtěla to? To by mi přece bylo podobný. Co podobný, to jsem přece celá já.

,,No dovol! Co si o mě myslíš? Že jsem tě tady snad znásilnil nebo co? Pro tvou informaci, to já rozhodně nemám zapotřebí. Navíc, sama sis o to řekla a dokonce jsi mě prosila...´´ rozkřiknul se na mě, vstal ze země a začal si sundávat tričko.

,,Co to zase jako děláš?´´ vyjekla jsem a automaticky jsem si začala zase zakrývat oči.

,,No jen se podívej....Co tomu říkáš? A když si sáhneš zjistíš, že to přesně odpovídá tvým prstům...´´ otočil se ke mě zády tak, abych viděla škrábance, co má na zádech a na ramenou.

,,To není ode mě...´´ bránila jsem se.

,,Ale jo je...To když jsi křičela moje jméno...´´ ušklíbnul se.

,,Fajn dobře, už věřím tomu, že jsme spolu spali, dokonce i tomu, že to bylo dobrovolně. Jen tomu pořád nerozumím...Co jsi mi za to nasliboval?´´ zoufale jsme se snažila najít vysvětlení, přoč vlastně u mě došlo k takovýmu zkratu.

,,Hele já už toho mám tak nějak dost. Nechápu z čeho mě tady pořád obviňuješ. Jo spali jsme spolu, to že ti to tak vadí je tvoje věc a jestli máš být na někoho naštvaná, tak sama na sebe, já tě do ničeho nenutil. A ušetřím ti čas s další otázkou. Ano, měl jsem chuť na sex, ano, začal jsem a ne, nebránila ses a ani jsem ti nic nenasliboval. Ale teď už vím, že to byla chyba, mělo mi totiž dojít, že jakmile vystřízlivíš, tak ta hezká a milá holka, se kterou jsem strávil minulou noc, bude pryč a zbyde po ní tahle namyšlená nána, co mě teď ze všeho obviňuje....Měj se fajn a nazdar...´´ dokončil svůj monolog a prostě se jen otočil a odešel. Nechal mě tam sedět a utápět se v sebelítosti.

Takže jsem si v hlavě shrnula fakta úplně od začátku. Trčíme na neznámým ostrově a nevíme kdy a jestli vůbec se odtud dostaneme. Společnost mi dělá Trish, která je teď obletovaná rovnou ze dvou stran a sama neví, koho si má všímat dřív, takže jí logicky nezbývá čas na mě. Pak tu máme mýho povedenýho bratránka, který se raději straní jakékoliv konverzace s kýmkoliv. A poslední člen trosečnické bandy je právě tenhle idiot, co teď odešel. Výborný stav. A to nemluvím o tom, že konzervy a pití, které jsme zrovna našli taky nejsou bezedné a silně jsem pochybovala, že bychom tu mohli ještě něco takového najít. Nad finálním výsledkem jsem se vážně musela pousmát. Jaká ironie, když si vzpomenu, jak jsem byla otrávené, když jsem si představovala dovolenou s našima. A teď, co bych za to dala, kdybych se držela maminčiny sukně.

Rozhodla jsem se, že nejleším řešením, alespoň pro teď bude, vrátit se za ostatníma, ignorovat Toma a dělat, že včerejší noc prostě nebyla. A společně se všichni snažit vymyslet nějaký plán.

Když jsem ale došla k chatce, nenašla jsem absolutně nikoho. Na zemi se akorát válel kousek červený látky. Červený od krve?

 Všichni jsme se prodírali hustou džunglí. Bylo vedro k padnutí, nikdě žádná voda, ale za to všude samá havěť, pavučiny, brouci velký jak evropský myši a já jen čekala, kdy na nás odněkud vybafne nějaká gorila.

,,Buď v klidu, tady gorili fakt nežijou...´´ uklidňoval mě Gustav, když jsem svoje obavy řekla nahlas.

,,Hele nikdy nevíš. Co když tady ještě nějaká krvelačná

 *

Mezitím se v chatce situace schylovala ke rvačce.

,,Ty jsi takovej idiot Gustave...´´začal nadávat Bill, když ho během hádky o Trish, Gustav polil.

,,Dobře ti tak ty frajírku...Nemáš na mě machrovat. Možná máš hezčí tvářičku, ale kdyby ses měl projednou zachovat jako chlap, dostal bys...´´ bránil se Gustav a až do této chvíle Trish jen se zaujetím přihlížela a čekala, co se bude dít.

,,Hele vy dva, chováte se teď jak málý děti. Mohli byste toho už nechat? Pokud jste si toho nevšimly, tak ty vaše hádky vyštvaly všechny pryč...´´ okřikla je a donutila oba dva, aby se rozhlédli kolem, kde našli jen spícího Georg schouleného v rohu místnosti.

,,Kde je Tom a Sisi?´´ zetal se najednou Gustav.

,,Nevim...´´ prsknul Bill a loknul si ze své láhve.

,,Jdu se po nich podívat...´´ řekl Gustav a praštil dveřma tak, že se skoro rozpadly.

,,Promiň...´´ špitnul tiše Bill a omluvně se podíval na Trish.

,,To je fuk...proč se pořád tak hádáte?´´ nechápala a zaklepala si na čelo.

,,Kvůli tobě...´´ řekl stručně Bill a usadil se vedle ní.

,,Mě? Co jsem jako udělala?´´ vyjekla Trish a začala se cítit provinile. Nechtěla být záminkou žádných sporů.

,,Spíš, co jsi neudělala. Už ti přece muselo dojít, že se mi libíš...Teda, že se nám líbíš a tak ...Oba se na tebe snažíme nějakým způsobem udělat dojem a čekali jsme, že si třeba mezi náma někoho vybereš. Jenže...Až teď mi dochází, že třeba nechceš ani jednoho z nás a začínám se cítit jako kretén, protože jsem celou dobu myslel jen na sebe a nenapadlo mě, že...´´,,Ale takhle to přece vůbec není...´´ zarazila ho Trish. ,,Ty se mi taky líbíš, jen...Jen teď prostě, podle mě, není ta spárvná situace začínat s nějakým románkem. Navíc, buďme realisti. Až se odtud dostaneme, vrátíme se domů a jaká je pravděpodobnost, že se ještě uvidíme? Ty máš svůj život hvězdy, já jsem obyčejná městská holka. Tohle by přece nefungovalo.´´ vysvětlila Trish a pohladila ho po tváři.

,,Máš asi pravdu...´´ Bill smutně sklonil hlavu.

,,Ale krátký letní románek má taky svoje kouzlo ne?´´ usmál se najednou.

,,Myslíš něco jako  - jen jednou a bez závazků - ?´´ ujišťovala se Trish, jestli to správně pochopila.

,,Tak něco.´´ odkýval to Bill a mlčky čekal, co na to Trish řekne.

,,Vlastně...proč ne?´´ odpověděla, když si to všechno nechala projít hlavou.

,,Ale ne tady...´´ dodala honem, když se k ní Bill naklonil, rychle se zvedla, vzala ho za ruku a odvedla ho ven.

,,Kam mě to táhneš?´´ zeptal se se smíchem Bill.

,,Někam, kde budeme sami.´´ odpověděla Trish, zastavila se a začala mu rozepínat sponu pásku. Bill ji chytil za ruku a přitáhnul ji k sobě.

,,Kam tak spěcháš?´´ zašeptal a lehce ji políbil.

,,Já na předehry moc nejsem...´´ ušklíbla se, Billovi oči potěmněly a úsměv se mu vytratil. Bez jediného slova ji k sobě, jedním prudkým pohybem otočil zády a donutil ji si kleknout. Trish jen vyjekla leknutím, ale nebránila se.

,,Když nejsi, tak nejsi...´´řekl Bill a vyhrnul jí, už tak dost krátkou, sukni. Sám sobě rozepnul pásek a kalhoty z něj sklouzly až k zemi. Trvalo mu jen pár vteřin než sebe i ji zbavil spodního prádla, na nic nečekal a začal tvrdě a prudce přirážet. Pevně ji přitom držel za boky, až se na její kůži začaly objevovat rudé otlačeniny. Trish jen tiše sténala vzrušením a slastí. Tohle od Billa, který působí tak něžne a roztomile, rozhodně nečekala. Nechtěla ale všechno nechat na něm.Trish není moc submisivní typ a měla ráda věci pod kontrolou. Bill jí však nedovolil se ani pohnout. Teď tu dominantní roli zastává on za žádnou cenu se jí nechtěl vzdát.

,,V pořádku?´´ skonil se k ní a zašeptal jí do ucha.

,,Moc ne...´´ zalapala Trich po dechu. V tu chvíli se Bill zastavil. ,,Ublížil jsem ti?´´ vylekal se a Trish vyučila chvilku jeho slabosti a povalila ho na záda.

,,Teď je totiž řada na mě...´´ ušklíbla se a obkročmo si na něj sedla. Bill neprotestoval, chytil jí za zadek a pomáhal jí se nadzvedávat. Úplné ticho letního večera přerušovalo jen jejich slabé sténání. Po chvilce začalo její tempo zrychlovat a po pár vteřinách se udýchaně zhroutila na Billovu hruď. 

,,Tak brzo?´´ podivil se Bill, když mu došlo, že už Trish dostala, co chtěla.

,,Jo jen...potřebuju chviličku a můžeme pokračovat...´´ vydýchávala se z orgasmu a Bill ji strhnul pod sebe a lehnul si na ni.

,,Pokračovat budeme hned...´´ zašeptal a vměstnal se mezi její stehna. Trish neměla sílu vzdorovat. Billovo tvrdé přirážení ustalo. Místo toho se v ní jen lehce a pomalu pohyboval a začal ji přitom něžně líbat. Jeho ruce ji hladily po celém těle a Trish si jeho pozornost užívala plnými doušky.

,,Ty jsi fakt kretén Kaulitzi...´´ ozval se najednou výkřik a Trish s Billem od sebe uskočili na metr daleko.

,,Co je? Prostě jsem vyhrál...Někdy je lepší neslibovat vztah, ale pořádnej sex...´´ušklíbnul se Bill, když zjistil, že na něj řve Gustav.

,,Bille...´´ okřikla ho Trish. Jeho poznámky se jí ani trochu nelíbila a v tu chvíli veškeré vzrušení bylo ta tam.

Gustav se vrhnul na Billa, chytil ho pod krkem a začal do něj mlátit pěstí. Nenechal ho ani natáhnout si kalhoty. Bill se snažil bránít a rány mu oplácel.

,,Nechce toho...Gustave pusť ho...´´ Trish se snažila rvačku uklidnit, ale nedařilo se jí to. Rozhodla se proto zajít pro Georga, aby je oba srovna. Když se jí konečně povedlo ho vzbudit, a když se vrátili k ,,bojišti´´, oba už měli zkrkavený obličej. Bill měl vytržený piercing z obočí a Gustav vyražený zub.

,,Tak dost...´´ zařval Georg a vletěl mezi ně. Po chvilce se mu povedlo je od sebe odtrhnout a nedal ani jednomu prostor se mu vyškubnout.

,,Můžete mi laskavě vysvětlit, co se to tady sakra děje? Copak nemáme dost problémů?´´ křičel Georg a slova se jako první ujal Gustav.

,,Bill spal s Trish...´´ řekl stručně, Georg ho pustil a pomalu otočil pohled k Billovi.

,,Tys mi píchal sestřenku?´´ zavrčel výhružně Georg a chytil Billa pod krkem.

,,No tak bratránku, nech ho...já ti to všechno...vysvětlim.´´ vložila se do toho Trish. Cítila se hrozně provinile.

,,Ty mlč...´´ prsknul Georg a vrazil Billovi pěstí. Potom chytl Gustava za triko a odvedl ho pryč. Trish přiběhla k ležícímu Billovi a snažila se zjistit, co všechno mu je.

,,Stálo ti to za to?´´ usmála se Trish a kontrolovala mu zranění.

,,Ale docela i jo....Jak vypadám?´´ ptal se Bill a držel se za rozbitý nos.

,,Už jsi vypadal i líp. Ale neboj, Sisi tě dá do pořádku...´´ uklidňovala ho.

,,Sisi? Tomu se mi nějak nechce věřit..´´zapochyboval Bill.

,,Studovala zdrávku...´´ Trishino vysvětlení ho uklidnilo a společně se vydili ji najít.

Po nějaké době přišlo další vyrušení. Tentokrát to nebyl žádný hluk ani hlasitý smích, ale pocit, že na mě někdo nebo něco kouká. Zvědavě jsem zvedla pohled od země, abych zjistila, co je to za vetřelce. Upřímně jsem se trochu bála, teda spíš hodně bála. Co kdyby to byla nějaká divoká šelma na lovu? Srdce mi v krku bušilo čím dál víc, když jsem po prvním letmým prozkoumání nikoho a nic neviděla.