Po mém opileckém dýchánku a bezesném spánku, mě probudila vždy a všude přítomná kocovina, ostrá bolest hlavy a zima. Pomalu jsem otevřela oči, ale hned jsem je musela zase zavřít. Sluneční paprsky byly, v tu chvíli, ostřejší než břitva a hlava mě, po tom svitu, rozbolela ještě víc. Převalila jsem se z boku na záda, držela jsem si ruce přes obličej. Loktem jsem ale narazila do něčeho měkkého, co dokonce zamručelo. Vděšeně jsem se podívala, co že to vedle mě vlastně je.

,,Aaaaaaa....´´zakřičela jsem leknutím a okamžitě jsem stála na nohách. Vedle mě ležel ten pitomec Tom, ale co bylo nejhorší, ležel vedle mě úplně nahej.

,,Co je? Co se děje?´´ptal se zmateně, když ho můj řev probudil.

,,Proboha obleč se prosím tě, ať můžu otevřít oči.´´ řekla jsem a stále jsem si zakrývala oči.

,,Co to děláš?´´ zničeho nic se rozesmál. Včerejší dávka alkoholu mi musela pozobíjet obrovské množství mozkových buněk, protože jsem té situaci vůbec nerozumněla a dokonce jsme si nebyla jistá tím, kdo je tady ten idiot. Chvilkami mi dokonce proběhlo hlavou, že to budu asi já.

,,Prosím...Obleč se...´´zoufale jsem prosila, abych se konečně mohla rozkoukat kolem a pochopit, co že se to vlastně děje.

,,Dobře, dobře, už můžeš...´´ řekl po chvilce a měl už na sobě alespoň trenky.

,,Bože, já jsem taky nahá...´´ v tom okamžiku přišel další nával křiku a u Toma to vyvolalo akorát tak záchvat smíchu. Co se to tady sakra dělo? Zuřivě jsem po zemi sbírala oblečení a marně jsem se snažila zakrývat co největší plochu svého těla.

,,Tak fajn...hele...my dva...jsme spolu měli...sex?´´ ptala jsem se opatrně již klidného Toma a sama jsem si nebyla jistá, jestli vůbec chci znát odpověď.

,,My dva? Ne, neboj se...My dva jsme spolu rozhodně neměli sex...´´ uklidnil mě, ale něco mi tu pořád nehrálo.

,,Tak proč jsme teda tady? Kde to vůbec jsme? A proč jsme byli oba nahý?´´ vyptávala jsem dál a snažila jsem se urovnat si ty střípky vzpomínek ze včerejší noci.

,,No nejspíš proto, že jsme spolu měli naprosto božskej a nezapomenutelnej sex...´´ najednou jsem se cítila, jak kdyby mě přeje parní válec, ale pořád jsem měla malou naději, že je to všechno jen nějaký nedorozumnění. Vždyť se tu bavím s tím idiotem. Co když si to vymýšlí jen pro to, aby mě zase vytočil.

,,Jasně, to víš že jo....Já jsem tě už prokoukla, a vím, že kecáš...´´ zaujala jsem hrdinský postoj a dala jsem si sakra pozor, aby mi v hlasu nerozpoznal to váhání.

,,No nepovídej...A jak bych jinak věděl, kde máš to roztomilý mateřský znamínko co?´´ Tom se celou situací velmi dobře bavil. Musela jsem uznat, že mě touhle informací docela dostal. Je prakticky nemožné, aby věděl, kde mám to zatracený znamínko, aniž bychom spolu něco měli.

Zoufale jsem se sesunula na zem a následoval výkřik číslo tři. ,,Proč mám do háje tak odřený kolena?´´

,,Vážně to chceš vědět?´´ rozchechtal se Tom a sednul si vedle mě. Ale ne, radši jsem to opravdu vědět nechtěla. Nechtěla jsem si ani představit, při jaký nechutnosti k mému zranění došlo.

,,Tak se už uklidni. Nic hroznýho se přece nestalo. Trochu jsme se opili a tak nějak se nám to zvrtlo. Ale věř mi, že jsem si to oba dva užili...´´ snažil se mě uklidnit. Bohužel pro něj, zvolil špatný slova a odpovědí mu byla moje dlaň, připlácnutá na jeho tváři.

,,Dobře, dejme tomu, že už ti věřím, že jsme spolu spali. Pořád si ale vůbec nejsem jistá tím, že to z mojí strany bylo dobrovolný a už vůbec nevěřím tomu, že bych to chtěla...´´ to je ono, co když jsem se tomu bránila a nechtěla to? To by mi přece bylo podobný. Co podobný, to jsem přece celá já.

,,No dovol! Co si o mě myslíš? Že jsem tě tady snad znásilnil nebo co? Pro tvou informaci, to já rozhodně nemám zapotřebí. Navíc, sama sis o to řekla a dokonce jsi mě prosila...´´ rozkřiknul se na mě, vstal ze země a začal si sundávat tričko.

,,Co to zase jako děláš?´´ vyjekla jsem a automaticky jsem si začala zase zakrývat oči.

,,No jen se podívej....Co tomu říkáš? A když si sáhneš zjistíš, že to přesně odpovídá tvým prstům...´´ otočil se ke mě zády tak, abych viděla škrábance, co má na zádech a na ramenou.

,,To není ode mě...´´ bránila jsem se.

,,Ale jo je...To když jsi křičela moje jméno...´´ ušklíbnul se.

,,Fajn dobře, už věřím tomu, že jsme spolu spali, dokonce i tomu, že to bylo dobrovolně. Jen tomu pořád nerozumím...Co jsi mi za to nasliboval?´´ zoufale jsme se snažila najít vysvětlení, přoč vlastně u mě došlo k takovýmu zkratu.

,,Hele já už toho mám tak nějak dost. Nechápu z čeho mě tady pořád obviňuješ. Jo spali jsme spolu, to že ti to tak vadí je tvoje věc a jestli máš být na někoho naštvaná, tak sama na sebe, já tě do ničeho nenutil. A ušetřím ti čas s další otázkou. Ano, měl jsem chuť na sex, ano, začal jsem a ne, nebránila ses a ani jsem ti nic nenasliboval. Ale teď už vím, že to byla chyba, mělo mi totiž dojít, že jakmile vystřízlivíš, tak ta hezká a milá holka, se kterou jsem strávil minulou noc, bude pryč a zbyde po ní tahle namyšlená nána, co mě teď ze všeho obviňuje....Měj se fajn a nazdar...´´ dokončil svůj monolog a prostě se jen otočil a odešel. Nechal mě tam sedět a utápět se v sebelítosti.

Takže jsem si v hlavě shrnula fakta úplně od začátku. Trčíme na neznámým ostrově a nevíme kdy a jestli vůbec se odtud dostaneme. Společnost mi dělá Trish, která je teď obletovaná rovnou ze dvou stran a sama neví, koho si má všímat dřív, takže jí logicky nezbývá čas na mě. Pak tu máme mýho povedenýho bratránka, který se raději straní jakékoliv konverzace s kýmkoliv. A poslední člen trosečnické bandy je právě tenhle idiot, co teď odešel. Výborný stav. A to nemluvím o tom, že konzervy a pití, které jsme zrovna našli taky nejsou bezedné a silně jsem pochybovala, že bychom tu mohli ještě něco takového najít. Nad finálním výsledkem jsem se vážně musela pousmát. Jaká ironie, když si vzpomenu, jak jsem byla otrávené, když jsem si představovala dovolenou s našima. A teď, co bych za to dala, kdybych se držela maminčiny sukně.

Rozhodla jsem se, že nejleším řešením, alespoň pro teď bude, vrátit se za ostatníma, ignorovat Toma a dělat, že včerejší noc prostě nebyla. A společně se všichni snažit vymyslet nějaký plán.

Když jsem ale došla k chatce, nenašla jsem absolutně nikoho. Na zemi se akorát válel kousek červený látky. Červený od krve?

 Všichni jsme se prodírali hustou džunglí. Bylo vedro k padnutí, nikdě žádná voda, ale za to všude samá havěť, pavučiny, brouci velký jak evropský myši a já jen čekala, kdy na nás odněkud vybafne nějaká gorila.

,,Buď v klidu, tady gorili fakt nežijou...´´ uklidňoval mě Gustav, když jsem svoje obavy řekla nahlas.

,,Hele nikdy nevíš. Co když tady ještě nějaká krvelačná

 *

Mezitím se v chatce situace schylovala ke rvačce.

,,Ty jsi takovej idiot Gustave...´´začal nadávat Bill, když ho během hádky o Trish, Gustav polil.

,,Dobře ti tak ty frajírku...Nemáš na mě machrovat. Možná máš hezčí tvářičku, ale kdyby ses měl projednou zachovat jako chlap, dostal bys...´´ bránil se Gustav a až do této chvíle Trish jen se zaujetím přihlížela a čekala, co se bude dít.

,,Hele vy dva, chováte se teď jak málý děti. Mohli byste toho už nechat? Pokud jste si toho nevšimly, tak ty vaše hádky vyštvaly všechny pryč...´´ okřikla je a donutila oba dva, aby se rozhlédli kolem, kde našli jen spícího Georg schouleného v rohu místnosti.

,,Kde je Tom a Sisi?´´ zetal se najednou Gustav.

,,Nevim...´´ prsknul Bill a loknul si ze své láhve.

,,Jdu se po nich podívat...´´ řekl Gustav a praštil dveřma tak, že se skoro rozpadly.

,,Promiň...´´ špitnul tiše Bill a omluvně se podíval na Trish.

,,To je fuk...proč se pořád tak hádáte?´´ nechápala a zaklepala si na čelo.

,,Kvůli tobě...´´ řekl stručně Bill a usadil se vedle ní.

,,Mě? Co jsem jako udělala?´´ vyjekla Trish a začala se cítit provinile. Nechtěla být záminkou žádných sporů.

,,Spíš, co jsi neudělala. Už ti přece muselo dojít, že se mi libíš...Teda, že se nám líbíš a tak ...Oba se na tebe snažíme nějakým způsobem udělat dojem a čekali jsme, že si třeba mezi náma někoho vybereš. Jenže...Až teď mi dochází, že třeba nechceš ani jednoho z nás a začínám se cítit jako kretén, protože jsem celou dobu myslel jen na sebe a nenapadlo mě, že...´´,,Ale takhle to přece vůbec není...´´ zarazila ho Trish. ,,Ty se mi taky líbíš, jen...Jen teď prostě, podle mě, není ta spárvná situace začínat s nějakým románkem. Navíc, buďme realisti. Až se odtud dostaneme, vrátíme se domů a jaká je pravděpodobnost, že se ještě uvidíme? Ty máš svůj život hvězdy, já jsem obyčejná městská holka. Tohle by přece nefungovalo.´´ vysvětlila Trish a pohladila ho po tváři.

,,Máš asi pravdu...´´ Bill smutně sklonil hlavu.

,,Ale krátký letní románek má taky svoje kouzlo ne?´´ usmál se najednou.

,,Myslíš něco jako  - jen jednou a bez závazků - ?´´ ujišťovala se Trish, jestli to správně pochopila.

,,Tak něco.´´ odkýval to Bill a mlčky čekal, co na to Trish řekne.

,,Vlastně...proč ne?´´ odpověděla, když si to všechno nechala projít hlavou.

,,Ale ne tady...´´ dodala honem, když se k ní Bill naklonil, rychle se zvedla, vzala ho za ruku a odvedla ho ven.

,,Kam mě to táhneš?´´ zeptal se se smíchem Bill.

,,Někam, kde budeme sami.´´ odpověděla Trish, zastavila se a začala mu rozepínat sponu pásku. Bill ji chytil za ruku a přitáhnul ji k sobě.

,,Kam tak spěcháš?´´ zašeptal a lehce ji políbil.

,,Já na předehry moc nejsem...´´ ušklíbla se, Billovi oči potěmněly a úsměv se mu vytratil. Bez jediného slova ji k sobě, jedním prudkým pohybem otočil zády a donutil ji si kleknout. Trish jen vyjekla leknutím, ale nebránila se.

,,Když nejsi, tak nejsi...´´řekl Bill a vyhrnul jí, už tak dost krátkou, sukni. Sám sobě rozepnul pásek a kalhoty z něj sklouzly až k zemi. Trvalo mu jen pár vteřin než sebe i ji zbavil spodního prádla, na nic nečekal a začal tvrdě a prudce přirážet. Pevně ji přitom držel za boky, až se na její kůži začaly objevovat rudé otlačeniny. Trish jen tiše sténala vzrušením a slastí. Tohle od Billa, který působí tak něžne a roztomile, rozhodně nečekala. Nechtěla ale všechno nechat na něm.Trish není moc submisivní typ a měla ráda věci pod kontrolou. Bill jí však nedovolil se ani pohnout. Teď tu dominantní roli zastává on za žádnou cenu se jí nechtěl vzdát.

,,V pořádku?´´ skonil se k ní a zašeptal jí do ucha.

,,Moc ne...´´ zalapala Trich po dechu. V tu chvíli se Bill zastavil. ,,Ublížil jsem ti?´´ vylekal se a Trish vyučila chvilku jeho slabosti a povalila ho na záda.

,,Teď je totiž řada na mě...´´ ušklíbla se a obkročmo si na něj sedla. Bill neprotestoval, chytil jí za zadek a pomáhal jí se nadzvedávat. Úplné ticho letního večera přerušovalo jen jejich slabé sténání. Po chvilce začalo její tempo zrychlovat a po pár vteřinách se udýchaně zhroutila na Billovu hruď. 

,,Tak brzo?´´ podivil se Bill, když mu došlo, že už Trish dostala, co chtěla.

,,Jo jen...potřebuju chviličku a můžeme pokračovat...´´ vydýchávala se z orgasmu a Bill ji strhnul pod sebe a lehnul si na ni.

,,Pokračovat budeme hned...´´ zašeptal a vměstnal se mezi její stehna. Trish neměla sílu vzdorovat. Billovo tvrdé přirážení ustalo. Místo toho se v ní jen lehce a pomalu pohyboval a začal ji přitom něžně líbat. Jeho ruce ji hladily po celém těle a Trish si jeho pozornost užívala plnými doušky.

,,Ty jsi fakt kretén Kaulitzi...´´ ozval se najednou výkřik a Trish s Billem od sebe uskočili na metr daleko.

,,Co je? Prostě jsem vyhrál...Někdy je lepší neslibovat vztah, ale pořádnej sex...´´ušklíbnul se Bill, když zjistil, že na něj řve Gustav.

,,Bille...´´ okřikla ho Trish. Jeho poznámky se jí ani trochu nelíbila a v tu chvíli veškeré vzrušení bylo ta tam.

Gustav se vrhnul na Billa, chytil ho pod krkem a začal do něj mlátit pěstí. Nenechal ho ani natáhnout si kalhoty. Bill se snažil bránít a rány mu oplácel.

,,Nechce toho...Gustave pusť ho...´´ Trish se snažila rvačku uklidnit, ale nedařilo se jí to. Rozhodla se proto zajít pro Georga, aby je oba srovna. Když se jí konečně povedlo ho vzbudit, a když se vrátili k ,,bojišti´´, oba už měli zkrkavený obličej. Bill měl vytržený piercing z obočí a Gustav vyražený zub.

,,Tak dost...´´ zařval Georg a vletěl mezi ně. Po chvilce se mu povedlo je od sebe odtrhnout a nedal ani jednomu prostor se mu vyškubnout.

,,Můžete mi laskavě vysvětlit, co se to tady sakra děje? Copak nemáme dost problémů?´´ křičel Georg a slova se jako první ujal Gustav.

,,Bill spal s Trish...´´ řekl stručně, Georg ho pustil a pomalu otočil pohled k Billovi.

,,Tys mi píchal sestřenku?´´ zavrčel výhružně Georg a chytil Billa pod krkem.

,,No tak bratránku, nech ho...já ti to všechno...vysvětlim.´´ vložila se do toho Trish. Cítila se hrozně provinile.

,,Ty mlč...´´ prsknul Georg a vrazil Billovi pěstí. Potom chytl Gustava za triko a odvedl ho pryč. Trish přiběhla k ležícímu Billovi a snažila se zjistit, co všechno mu je.

,,Stálo ti to za to?´´ usmála se Trish a kontrolovala mu zranění.

,,Ale docela i jo....Jak vypadám?´´ ptal se Bill a držel se za rozbitý nos.

,,Už jsi vypadal i líp. Ale neboj, Sisi tě dá do pořádku...´´ uklidňovala ho.

,,Sisi? Tomu se mi nějak nechce věřit..´´zapochyboval Bill.

,,Studovala zdrávku...´´ Trishino vysvětlení ho uklidnilo a společně se vydili ji najít.

Po nějaké době přišlo další vyrušení. Tentokrát to nebyl žádný hluk ani hlasitý smích, ale pocit, že na mě někdo nebo něco kouká. Zvědavě jsem zvedla pohled od země, abych zjistila, co je to za vetřelce. Upřímně jsem se trochu bála, teda spíš hodně bála. Co kdyby to byla nějaká divoká šelma na lovu? Srdce mi v krku bušilo čím dál víc, když jsem po prvním letmým prozkoumání nikoho a nic neviděla.